Červenec - sedněte si pod hrušku a přivoňte k růži...

07.07.2017

Dá-li se některý měsíc v roce označit za dobu růží, bude to rozhodně červenec. Všechno kvete, vzduch voní létem, nikomu se nechce zůstávat doma. Po svatém Jánu už se rozhodně můžeme koupat i ve volné přírodě a toho musíme dobře využít zejména v dnešní době, protože za pár týdnů už to kvůli kvalitě vody nepůjde a zbudou nám zase jen městské nebo domácí bazény.

Je celkem zajímavé, že počátkem července se Země nachází nejdále od Slunce a naši předkové tento jev rituálně vítali i uctívali. My změny zatím nijak zvlášť nepociťujeme, noci se ještě chvíli dloužit nezačnou a vysoké teploty přinesou spíše občas nějakou tu bouřku. To zrovna moc netěší ty, kdo se chystají sklízet úrodu, podle lidové pranostiky na svatou Markétu (13.) nebo nejpozději Vavřince (21.).

Než ale žně začnou, je třeba naklonit si síly, které nás převyšují. I když se jména i podoby různých božstev v průběhu času proměňují, červencová tradice poutí a místních slavností zůstává téměř neměnná. Dnes je občas vnímáme jen jako příležitost k zábavě a z putování za posvátnem se staly výlety za zajímavostmi, ovšem uchováme-li si svěžest ducha, schopnost vnímat krásu míst a prožívat radost ze setkání, malinko se jejich původnímu významu přece jen přiblížíme.

Na svatou Annu (26.) už se rána schladí, aspoň se nám lépe půjde. Polední žár poutníkům nesvědčí, ale tam, kde s přírodou nic nenaděláme, jí můžeme aspoň pomoci. Sázet aleje ovocných stromů podél cest přikazovali snad původně římští císaři, kteří chtěli svým vojskům na dlouhých pochodech poskytnout trochu stínu a zároveň ulehčit místnímu obyvatelstvu z povinnosti živit armádu.

Dnes nám to může znít poněkud neuvěřitelně, ale ovoce z alejí sloužilo jako letní obživa celkem dobře po dlouhá staletí. I osvícený císař Josef II., který se zasloužil o zlepšení situace svých poddaných mnoha pokrokovými opatřeními ve státní správě a zemědělství, nechal sázet aleje podél cest a z jejich stromů si přilepšovali nejen poutníci, kteří s sebou pochopitelně nebrali velké zásoby.

Traduje se, že krom cvičení ducha, k němuž nás nabádá další z červencových patronů - Ignác (29.) - formou modliteb, zpěvu a rozjímání za chůze s sebou nosili hlavně chléb s tvarohem, natvrdo vařená vejce, buchty, hrníček s povidly, sádlem, sůl a sušené nudle. Z nich a "kořínků" či plodů, které našli cestou, si pak večer vařili výživné polévky. Nudlové polévky se po trase poutí staly specialitou některých vesnic a hostinců, na přilepšenou se nabízelo sladké pečivo - vdolky, perníčky, hořické trubičky, štramberské uši - a různé placky a hnětýnky.

Podobná byla konec konců v době žní strava i doma: polévky, často houbové, svítek, jednoduchá omáčka s knedlíkem, chlebem nebo vdolky, sýr, ovoce. V bohatších místech zbytky uzeného ze zimy, káva, kořalka, pivo.

V době vrcholícího léta se sušily sladké hrušky na křížaly, místy ve směsi s jablky i jinými sladkými plody, a připravovala se z nich pracharanda, přírodní sladidlo nahrazující cukr i med.

Obliba hrušek u nás na nějakou dobu ustoupila, ale v současnosti pozorujeme její návrat a, což je potěšitelné, také zájem o staré odrůdy. Hrušeň z Bošáce byla dokonce zvolena stromem roku 2016. Jedná se o tzv. "růžovku", starou místní odrůdu známou pouze v regionu Kopanic, která jej proslavila. Pálenka a sušené ovoce z Bošáce se na pltích a později železnicí dovážely až do Vídně a Budapešti.

Hruška je statný strom dorůstající až 20 metrů, proto se dnes často roubuje na kdouloň. Pak je sice menší, dříve rodí, ale dožívá se sotva 30 let. Nejběžnější jsou hrušky podzimní, které se dají uchovávat déle, na oblibě získávají i exotičtější druhy odolné proti nemocem. Například tečkované nashi s dekorativními listy a skořicově ananasovou chutí.

Hrušeň dožívající se v původní podobě až 100 let je strom magický, opředený mnoha pověstmi. Podle řeckého mýtu byl například Diův syn Tantalos za trest poslán do podsvětí, kde se měl kát za své činy. Krom jiného tam trpěl hladem, ovšem kdykoli se natáhnul, aby si utrhnul hrušku ze stromu, který se mu rozkládal nad hlavou, zvedly se větve nahoru a on na ni nedosáhnul.

Naši předkové věřili, že hrušeň má schopnost uzdravovat. Do díry navrtané do kmene se vkládaly lístky nebo vlasy nemocného. Až se rozpadnou, nemocný se uzdraví. Hrušni se také přisuzovala schopnost ochrany před kouzly, démony, ohněm a jinými pohromami. Podle starého zvyku zasadil hospodář při narození syna hrušeň, zatímco při narození dcerky jabloň.

Číňané považují hrušku "Li" za symbol dlouhého a šťastného života, ve starověkém Řecku sloužila jako lék proti nevolnosti. Původním místem výskytu kulturních odrůd je Zakavkazí, odkud se hrušně dostaly do Evropy, o jejich šíření se údajně postaral sám Julius Caesar, nadšený pěstitel hrušek. Dnes existují tři základní druhy hrušní - obecná, planá a asijská - a téměř tři tisíce odrůd.

Hrušky byly známé již v mladší době kamenné, tehdejší hrušeň měla ovšem s tou dnešní jen málo společného, byl to keřovitý, trnitý strom s drobnými plody. Celosvětově se nejvíce hrušek pěstuje v Číně, my ale dáme raději přednost domácí nabídce, krom podpory místních producentů hlavně proto, že dovážené a v supermarketech nabízené hrušky patří dle některých zdrojů k plodům, v nichž se nejčastěji naměří značné množství pesticidů, arzenu a těžkých kovů.

Jinak jsou hrušky potravinou léčivou, zejména ty plané. Kůra stromu obsahuje přírodní antibiotikum arbutin. Plody údajně celkově posilují organismus, vhodné jsou i pro starší lidi, těhotné ženy a pacienty v období rekonvalescence. Díky organickým kyselinám a taninům se jim připisují absorpční a protizánětlivé účinky. Krom toho mají mít i antioxidační vlastnosti a působit také proti virům.

Z vitaminů se uvádí menší obsah C, zato dostatek B, a to hlavně pod slupkou. Jedna hruška obsahuje údajně polovinu doporučeného denního příjmu vlákniny. Plody mají vlákninu rozpustnou i nerozpustnou, urychlují střevní peristaltiku a podporují pročišťování těla. Pomáhají neutralizovat a vyloučit i těžké kovy, kyselinu močovou, jsou zásadotvorné a hodí se proto k detoxikaci.

Z vitaminů obsahují ještě provitamin A, vitamin K, E, dále minerály, hlavně draslík, sodík, chlor a stopové prvky. Jsou bohaté na kyselinu listovou, která je důležitá pro růst a krvetvorbu. Doporučují se jako prevence srdečních onemocnění a mrtvice, při kardiálním a ledvinovém edému, zpevňují stěny cév. Věří se také, že pomáhají snižovat cholesterol a krevní tlak.

Jsou nízkokalorické, lehce stravitelné, hypoalergenní, proto se hodí jako první ovoce na dětské výživy. Cukry hrušek jsou dobře stravitelné i pro diabetiky. Hruškám se přisuzuje schopnost upravovat hladinu krevního cukru a v kombinaci s jablky se doporučují jako prevence diabetu 2. typu. Vařené a pečené se používají jako lék na kašel, při horečce a zimnici.

Snižují údajně také riziko osteoporózy, lépe se po nich hojí rány i modřiny. Čaj ze sušených hrušek je lékem proti průjmu. Odvar z mladých lístků pomáhá rozpouštět močové a žlučníkové kameny. Plody prý příznivě působí na ledvinové kaménky, jsou močopudné a mírní záněty močových cest. Podporují fungování ledvin, doporučují se při ledvinovém selhání způsobeném zánětem nebo nefrózou.

Uvádí se, že působí žlučopudně, slouží jako prevence rakoviny trávicích orgánů a hodí se do odtučňovacích diet. Hrušky mají mírně stahující účinky, působí proti hnilobným procesům ve střevech, proti plynatosti při kolitidě a pomáhají i při poruchách trávení. Jsou první pomocí proti záchvatům hladu, díky vysokému obsahu jódu pomáhají štítné žláze.

Stopové prvky v hruškách obsažené, hlavně fosfor, působí příznivě na náš mozek a koncentraci. Pozitivně ovlivňují náladu, dávají pocit pohody. Hrušky mají i kosmetické účinky - tonizují a hydratují pleť. Taková pleťová maska připravená z hrušky a bílého jogurtu je jistě příjemnější, než klasická, chemická. Postup stejný: naneseme, necháme asi pět minut působit, opláchneme vlažnou vodou.

V kuchyni je nejoblíbenější hrušková náplň různých koláčů, přidávají se i k drůbeži a skvěle chutnají v různých salátech. Nežádoucímu hnědnutí hrušek zabráníme, když je pokapeme citronovou šťávou nebo namočíme do citronové vody. Hrušky je třeba dobře žvýkat, vařené jsou sice snáze stravitelné, ale ztrácí značnou část vitaminů. Při potížích s nadýmáním se doporučuje pít pouze hrušková šťáva.

Autor: Eva Leňová

Zdroje:
http://fitshaker.sk/hruska-5-zazracnych-ucinkov-tvoje-zdravie/
http://www.magazinzdravi.cz/hruska
http://www.rehabilitace.info/vyziva-a-jidlo/hruska-a-jeji-vliv-na-nase-zdravi/
https://www.relaxuj.cz/lecive-ucinky-hrusek/906
https://www.treeoftheyear.org/Letosni-rocnik/Hrusen-z-Bosaci-Zabudisove.aspx?lang=sk-SK