V červnu je čas na chaos a třešně

13.06.2017

Měsíc červen dnes vnímáme jako první letní měsíc, dětem končí školní docházka, začíná se jezdit na výlety - školní i soukromé - chystáme se na prázdniny a dovolené. V tradičním podání byl ale červen měsícem, kdy léto vrcholilo, což hezky dokládá anglický název hlavního červnového svátku - slunovratu nebo svatojánské noci: noc prostředku léta.

Slunovrat je okamžikem, kdy se slunce podruhé na své pouti na několik dní zastaví, a přestože máme nejparnější dny ještě před sebou, ve skutečnosti už světla začíná ubývat.

Dříve se slunovrat pojil s rituály dospělosti, přípravou na převzetí zodpovědnosti, domlouvaly se manželské svazky. Ve slunovratových zvycích se propojují prvky vody a ohně, například se po vodě pouští zapálené svíčky. Vedle svatojánských ohňů se velmi často spalovaly i figuríny z vrbového proutí a ze strání se spouštěla hořící kola, symboly slunečního kotouče. Skokem přes oheň si člověk krom zdraví a plodnosti zajišťoval i prosperitu a zaháněl neštěstí.

JAK NAJÍT SPRÁVNÉHO ŽENICHA

Obřadní úkony sloužily hlavně k zajištění úrody a dostatku životní síly. Velkou roli v nich hrály květy, které se házely do ohně, zdobili se jimi lidé, předměty, příbytky i jídlo, a k jídlu se také používaly. To, že byliny utržené o svatojánské noci mají magickou moc a silnější léčivé úžinky, než jindy, se koneckonců traduje dodnes.

Asi nejznámější je zvyk, podle kterého sbíraly mladé dívky devatero kvítí, které jim mělo ukázat ženicha a vyléčit každou nemoc. Hezké je, že každý z dnes dohledatelných pramenů uvádí jiných devět bylin. Obvykle v této směsi ale nechybí třezalka, místy nazývaná bylina svatého Jana, heřmánek nebo rmen, růže a mateřídouška.

Po letním slunovratu se léčivky přestávaly sbírat, protože se věřilo, že příroda začíná odumírat a byliny ztrácí svou magickou moc. V době těsně před započetím hlavních ročních prací - senoseče a žní - se také mohla porušovat pravidla, rozvolnil se řád, uctil se prvek chaosu. Třeba společnou koupelí, jak nás pánbůh stvořil, nebo rituálním střídáním partnerů.

RADĚJI VENKU NEŽ V KUCHYNI

Červnová strava bývá už značně odlehčená, dříve nebylo při všech letních povinnostech venku na vaření dostatek času, dnes jej spíše nechceme trávit uvnitř domu, natož v horké kuchyni. Přestože se salát v naší stravě používá jen něco přes sto let, je do horkých letních dní téměř ideální. Jeho hořká chuť stahuje horkost a zelená barva občerstvuje, jíst se ovšem nesmí bez přípravy - nejlépe marinování solí, octem nebo citrónem a kvalitním olejem. Stejně tak vynikající kombinaci do letních veder představují luštěninové pomazánky s bylinkami, semínky a trochou soli.

Nejtypičtější je ovšem pro léto dostatek šťavnatého ovoce, především v barvě červené, která nás provází už od května, a postupně přechází v tóny oranžové až zemité: jahody, maliny, rybíz, angrešt, broskve, meruňky, letní jablka, hrušky a švestky, višně.

MILUJEME TŘEŠTĚ A JE TO DOBŘE

Pro mnoho z nás je ovšem počátek léta hlavně dobou třešní, stromů natolik rozšířených, že mají dokonce svůj svátek. Uplatňují se i v našich lidových zvycích, ovšem v Japonsku se slaví přímo "den třešňových květů". V rašení, rozkvětu, opadávání a uvadání třešní vidí Japonci podobnost s průběhem lidského života a japonská třešeň sakura patří k nejoblíbenějším symbolům štěstí.

Naše třešně pochází zřejmě z Malé Asie a díky starým Římanům postupně zdomácněly po celé Evropě, přičemž u nás se pěstují asi od 12. století. Krásně kvetoucí odrůdy se používají i jako ozdobné stromy. Třešňové dřevo je velmi ceněné v nábytkářském průmyslu, především při výrobě luxusního masivního i dýhovaného nábytku, na intarzie a v řezbářství.

Plané stromy lidově nazývané třešeň ptačí nebo ptáčnice dorůstají velkých výšek a dozrávají až v červenci. V zahradách se pěstují menší odrůdy s velkými plody. Sytě zbarvené srdcovky mají tenkou slupku a měkkou dužninu, tmavé chrupky jsou podobně barevné, ale mají pevnou slupku a dužninu tuhou, najdeme je i v barvě žluté až jasně červené se světlou dužninou i šťávou. Třešně žluté barvy bývaly dříve velmi oblíbené i proto, že nelákají ptactvo.

Třešně jsou rozhodně zdravé, výborné jsou například na ledviny a močový měchýř, zejména pokud příliš často musíte. 

Podporují vylučování vody, snižují hladinu kyseliny močové v krvi, odstraňují toxické látky z organismu, omezují účinky žlučových kyselin, pročišťují játra i krev a blahodárně působí na krevní oběh. Podporují látkovou výměnu a i proto, že jsou mírně projímavé, patří k oblíbeným potravinám při redukčních dietách.

Nic se ale nesmí přehánět a pro třešně to platí dvojnásob. Doporučují se sice proti zácpě a na celkovou úpravu zažívání, ovšem nesmí se zapíjet vodou ani mlékem. Podobně jako ostatní peckovité ovoce velmi rychle kvasí, a to nám může způsobit značné zažívací problémy. Mají vysoký obsah ovocných cukrů a v plodech, především tmavší barvy, je také mnoho antioxidantů.

Jistě jste si všimli, že antioxidanty patří k oblíbeným zaklínadlům naší doby. Hlavně proto, že se vědě podařilo prokázat jejich účinky při zpomalování rakovinového bujení. Krom toho chrání srdce a cévy a pomáhají při léčbě cukrovky. Přírodní barvivo antokyan totiž až o 50 % zvyšuje produkci inzulínu, hormonu, který reguluje obsah cukru v krvi.

Když už jsme u té teorie, je třeba zmínit, že třešně obsahují některé důležité vitaminy, především A, C a skupiny B a zřejmě i proto patří k potravinám doporučovaným na posílení imunity. Nepříliš známým faktem je, že plody třešní jsou bohaté na určité minerály jako pro krvetvorbu důležité železo nebo draslík. Hlavně ale vedle višní patří k nejbohatším přírodním zdrojům jódu vůbec. Doporučují se proto i při poruchách činnosti štítné žlázy.

Krásné a chutné třešně si můžete zařadit mezi doplňky stravy s příznivými účinky na růst kostí a zubů, proti zánětům a paradentóze. Působí také proti artróze, uvolňování kloubů a bolestem páteře. Vynikající zprávou jistě je, že nám minerály z třešní zvyšují odolnost vůči stresu, pomáhají neutralizovat a vylučovat těžké kovy i jiné škodlivé látky z potravin a přispívají ke správné regeneraci a fungování svalů.

Kdo by potřeboval ještě nějaký další důvod, proč jíst třešně, můžeme se zmínit například o kyselině listové. Ta má velmi pozitivní účinky na činnost mozku, zlepšuje paměť a kladně ovlivňuje nervový systém. Maminky vědí, že je důležitá pro vývoj plodu a spolu se staršími lidmi jistě uvítají, že se třešňová šťáva užívá také pro nespavce. Doporučená dávka pro dospělého je ovšem 2-4 dcl.

To už bude asi lepší očistná třešňová kůra, při níž se po tři dny třikrát až čtyřikrát denně konzumuje jako jediná strava půl kilogramu třešní - ideálně velmi tmavých odrůd. Při problémech se žaludkem je možné plody krátce povařit. Účinek kúry se zvýší, pokud se konzumace plodů doplní pitím několika hrnků třešňového čaje. Ten se vaří ze stopek třešní - 50 g stopek se 5 minut vaří v litru vody.

Třešní si váží také kosmetický průmysl. Výtažky z plodů se používají do různých krémů a mastí, protože napínají vaziva a zpomalují stárnutí kůže. Třešňová šťáva působí proti vráskám a na unavenou pleť. Stačí vmasírovat do pokožky a nechat zaschnout. Díky obsahu betakaroténu, který dokáže ovlivnit odstín kůže, mohou třešně posloužit i jako prevence spálení na letním sluníčku.

I když nejlepší jsou třešně syrové, své uplatnění mají i v naší kuchyni. Používají se především na moučníky, koláče, nákypy, připravují se z nich šťávy, marmelády, džemy, kompoty, mošty a sirupy, vyzkoušet můžete i třešňovou omáčku. Třešňové likéry a pálenky jsou přímo značkou určitých evropských regionů, někde se třešně používají dokonce jako příchuť piva.

Autor: Eva Leňová

Zdroje:
http://www.vitalplus.org/article.php?article=604
http://www.milujivareni.cz/zboziznalstvi/2060-tresne/
http://www.asianstyle.cz/kultura/5097-sakura-a-jeji-vyznam-v-japonske-kulture
J. Janča, Co nám chybí, Praha, Eminent, 1992