Vaření není hobby, to prostě dělám...

24.08.2016

Rozhovor s Namem Singhem Tao Shi, taoistickým knězem a lektorem Academy of Healing Nutrition v New Yorku

Lásku k vaření získal od babičky, když ji jako malý pozoroval v kuchyni. Do Česka přijel, aby předával učení taoismu. 

"Je to něco, co mohou lidé dělat a prospívat tak sobě i druhým." 

Říká taoistický kněz Nam Singh Tao Shi, který v San Francisku vede kurz vaření s čínskými bylinami. Co může naučit vás?


Dětství a dospívání jste strávil v taoistické klášterní škole na Tchaj-wanu. Jak jste se tam jako rodilý Američan dostal?

Můj otec jako příslušník americké armády hodně cestoval, co půl roku byl převelen jinam. Takový životní styl není vhodný pro dítě, a tak mi dědeček, který měl známého kněze v klášterní škole na Tchaj-wanu, zařídil místo na internátu pro výchovu taoistických mnichů. V té době ve škole nestudoval žádný cizinec. Dovolili mi zapsat se na rok studia a po roce se ukáže, zda mohu zůstat. Bylo mi pět let a neuměl jsem ani slovo čínsky. Dostal jsem nalejvárnu čínské kultury a mravů. Měl jsem překladatele, ale nesměl se mnou mluvit anglicky. Byl pro mě jako starší bratr, byl jsem s ním pořád.

To muselo být tvrdé.

Číňané mají specifický způsob chování a já si musel osvojit přísná pravidla školy. S tím jsem ale neměl problém, byl jsem tiché dítě. Navíc, v té době jsem to nevnímal jako restrikce. Jako dítě si prostě poradíte se vším, co vám přijde do cesty. Vzdělání bylo zcela jiné, než se dostane dětem na Západě. Už při nástupu do školy vám podle data narození udělají astrologický profil. Na základě vašeho horoskopu rozhodnou, jaké předměty budete navštěvovat. Takže o tom, co budete studovat, rozhodnou nebesa.

Ušijí vám osud na míru.

Ano. To je zcela unikátní. Každý student také dostal práci na základě své osobnosti a temperamentu - můj úkol byl zametat nádvoří, na kterém jsme denně cvičili. Tak často, jak bylo třeba, jsem zametal listy bambusů a jehličí borovice, aby po nich studenti neuklouzli.

Celých patnáct let jste zametal nádvoří, nebo se ta povinnost změnila?

Pro někoho ano, ale pro mě ne. Co zpočátku vypadalo jako maličkost, jsem dovedl k dokonalosti a časem přesně věděl, kam kupičku namést, aby ji vítr nerozfoukal. Po patnácti letech studia jsem se stal v zametání velmi metodickým a dodnes tuhle činnost beru hodně vážně.

Co se učí ve škole taoistických mnichů?

Moje vzdělání probíhalo jako v každé jiné škole, pouze s tím rozdílem, že bylo zasazené do taoistické tradice. Geniálním způsobem vás učí používat čísla přes i-ťing, astrologii a feng shui. Čtení nás učili tak, že jsme denně vstávali ve tři hodiny ráno a zpívali jsme texty z knih. V patnácti letech jsem byl vysvěceným mnichem Řádu draka a tygra z hor. Protože škola byla úzce propojená s původními šamanskými taoistickými praktikami, důraz kladli na rozvíjení intuice a spontaneity. Být spontánní a znát svou intuici jako nejlepšího přítele, to je hlavní cíl. Kromě výuky duchovního systému nás učili cvičení, bojová umění, meditaci, ale i tradiční čínskou medicínu a výživu.

Po škole jste se vrátil do USA. Jaké to bylo?

Časy po návratu do Spojených států byly těžké. Ztratil jsem komunitu, ve které jsem byl zvyklý fungovat, byl jsem mladý a chtěl vše vyzkoušet... V sedmdesátých letech jsem se přestěhoval do Severní Kalifornie, kde žije spoustu lidí, které zajímá alternativní životní styl, zdravé stravování a používání bylin, život na venkově... A tak jsem začal učit tai-či na místní univerzitě. V té době akupunktura ani tradiční čínská medicína nebyly v Americe legalizované. Lidé je praktikovali v utajení. Poté, co je legalizovali, otevřel jsem si praxi s čínskou medicínou.

Jak jste se od akupunktury dostal k vaření?

Osmdesátá a devadesátá léta v USA byly časy dekadence, všichni se chtěli jen bavit - o víkendech chodili tančit a pít. Podařilo se mi někoho dostat na dobrý stupeň zdraví a po jednom víkendu byl zase zpátky. A já se najednou cítil, že lidem pomáhám, aby mohli pokračovat ve svých špatných návycích. A tak jsem hledal jinou cestu. Protože mám rád jídlo a byliny, rozhodl jsem se je zkombinovat. V té době v Americe nikdo neměl zdání, jak Číňané vnímají výživu. Našel jsem mezeru na trhu. Rozhodl jsem se seknout s akupunkturou. Pacientům jsem provedl diagnózu a předepsal jim jídlo, byliny a cvičení a polovinu svých pacientů jsem ztratil.

To je dobré skóre.

Věřím, že jste-li nemocní, máte potíže, musíte převzít aktivní roli v procesu léčení. Tradice, která mě adoptovala, učí, že záleží na vás. Chcete-li udělat změnu v životě, musíte ji udělat vy. Pacienti za mnou chodí jednou týdně a já je učím vařit s bylinami a cvičení.

Jaký význam má pro dobré zdraví výživa?

Možná jste už slyšeli, že jste to, co jíte. To není fráze. Když se krmíte spoustou nekvalitního, neplnohodnotného jídla, náhražek, jíte ve spěchu, tak v těle vytváříte podobnou vibraci. Vzniká nedostatečnost. Čím déle tato nedostatečnost v těle přetrvává, tím složitější je ji napravit. Lidé v západní kultuře jsou hodně roztržití, nepozorní ke svému tělu. Ztratili cit k tom, co je přirozené. Jsou příliš zaměstnaní jinými věcmi, než aby si všímali, co jedí. Když přijde nemoc, neví si rady a raději jdou k doktorovi. Někdy je to otázka času. S tím jak lidé stárnou, zpomalí. Přirozeně si pak začnou všímat toho, co jedí, a dostávají se více do souladu s přírodou. Vtip je v tom, začít si všímat mnohem dřív. Tím si zajistíme zdravější a delší život. Čím dříve začnete, tím lépe pro vás.

Jak mi v tom může pomoci taoismus - jde přece o filozofii?

Taoismus není jen filozofie a čtení posvátných textů. Od ostatních náboženství se liší hlavně tím, že učí, jak dělat něco pro sebe. Po tisíciletí taoismus vytvářel soubor nauk pro lidi, které mohou používat a zajistit si tak lepší, šťastnější, zdravější a delší život. Tyhle nauky se tradovaly z generace na generaci, a třebaže si je různí učitelé přizpůsobili, základy se nezměnily. Lidé říkají: 'Nevím, jestli můžu praktikovat taoismus. Nevím, jestli v něj věřím.' Já říkám: S tím byste neměli mít žádný problém. Nikomu neříkáme, v co má člověk věřit. Taoismus nabízí praktický systém, který není závislý na vaší víře či přesvědčení. Jediné, co vyžaduje, je praktikovat ho. Takže si například vyberete nějakou sérii cvičení a děláte je. Stanou se součástí vašeho životního stylu. Nemusíte o tom být přesvědčeni, prostě to děláte a víra se dostaví později.

Návodů, receptů a cvičení je tolik. Kde začít?

Začnete postupně. Krok po kroku a úspěch se dostaví. Taoismus je jako květina, která postupně rozkvétá.

Jak podle taoistické tradice vzniká nemoc?

Vaše zdraví záleží na tom, jak úspěšně následujete svůj osud a zákony přírody. Čím více jste v souladu s přírodou a přirozeným tokem věcí, tím méně překážek, se vám staví do cesty. S tím, jak se vzdalujete vaší cestě, vytváříte nerovnováhu, tím více překážek a tedy i nemocí musíte překonávat. Je zcela v pořádku být čas od času nemocný. Už ale není v pořádku být nemocný stále. Nemoc by měla být jako malá odbočka, jako mrknutí oka.

Jste zastáncem názoru, že nejdříve se má léčit stravou, ne akupunkturou, jak je to na Západě běžné. Proč?

Tradiční čínská medicína má osm směrů, proto trvá tak dlouho se ji naučit. Jsou to meditace, cvičení, výživa a byliny, masáže, astrologie, feng shui, akupunktura a moxování. Prvních šest je neinvazivních - bez zásahu do lidského organismu. Klasické spisy čínské medicíny říkají, že nejdříve se má léčit jídlem. Je to první odstavec první knihy. Zatímco akupunktura funguje na dvou úrovních, výživa funguje na dvaceti čtyřech. Akupunktura má být poslední. Čínská medicína tohle ignoruje a začíná akupunkturou. Lidé, kterým se podařilo vystudovat před nástupem čínské revoluce, jsou však zvyklí pracovat takto.

V Česku jste už po druhé. Co se vám tu líbí?

Byl jsem překvapen, jak pohostinní tu lidé jsou. Kdykoliv jsem se ztratil na ulici, někdo se objevil a poradil. To je velmi příjemné a tuhle ryzost bych si s sebou rád vzal do Ameriky. Tam lidé často váhají, než si vás pustí k tělu. Při cestě vlakem, ve městech... Další věc, které jsem si všiml - jak jsou lidé propojeni se zemí. I ve městě na okenním parapetu, na balkónech... všude jsou nějaké rostliny. Je to jako druhá přirozenost. A to se mi líbí, přestože to nedělám, nemám na to prostor. Když jste ochotní zamazat si ruce hlínou, máte energetické spojení se zemí. Neříkám, že všichni lidé tady jsou osvícení nebo tak něco, ale mají spojení se zemí, s ročními cykly. V New Yorku jsou lidé hodně odpojení.

Jaké jsou vaše koníčky?

Lukostřelba a příprava čaje.

A vaření?

Vaření to není ani hobby. To prostě jen dělám.

Autor: Veronika Veselá, studentka ALV a editorka časopisu Kondice

Text vyšel v tištěné podobě v časopise Kondice.