Proč nakupovat od lokálních producentů

Autor: Eva Leňová

Asi každý, kdo se trošku zajímá o jídlo - ať již z pohledu "zdravé" výživy nebo prostě proto, že se rád nají - narazil na v současné době velmi módní a prosazované používání místních surovin. Ani hnutí za používání lokálních potravin není ve světě žádnou novinkou, fandové všech různých alternativních stylů se do něj zapojují již od 70. let 20. století. Pro běžného člověka může být přesto snaha o používání místních produktů zpočátku obtížná. Jíst lokálně znamená jíst sezónně a zbavit se návyku kupovat si kdykoli cokoli a odkudkoli, vlastně znamená zapomenout na jeden z výdobytků moderní doby. Než se v této nové oblasti zorientujeme, může se nám zdát, že nám přináší nutnost omezovat se - což nemusí být nutně pravda. Obvykle je však třeba se naučit jinak přemýšlet.


K zastáncům místních surovin se řadí i mnoho výrazných osobností z gastronomické branže, můžeme uvést například pořadatele Prag Food Festivalu Pavla Maurera, šéfkuchaře Romana Pauluse či spoustu dalších "osvícených" restauratérů - abychom použili termínu prvně jmenovaného gastronomického odborníka. Je sympatické, že v jejich podnicích narazíte na fakt, že nemají stálé menu, vaří se z toho, co právě nabízejí místní producenti nebo stálí dodavatelé, které si majitel restaurace či kuchař sám našel, osobně se s nimi zná a nejednou si k nim pro zboží také sám jezdí. V daný den nabízené jídlo se také prostě občas vyprodá - došly jim potřebné suroviny.


LOKÁLNÍ-BIO-EKO?

Při našich cestách po farmách inzerovaných jako "bio", "eko" či "organic" jsme zjistili, že se většinou jedná spíše o takzvané ekologicky šetrné zemědělství, které je definováno jako prokazatelně ohleduplnější k životnímu prostředí. Zapředete-li s farmáři rozhovor, rychle zjistíte, že sice různé postřiky a hnojiva používají, ale aplikují je méně často, v množství, jež považují za nezbytné, a jen takové, které nepatří k jedovatým či škodlivým chemikáliím. Hra na bio či organické produkty v prostředí naší malinké země je tak jako tak celkem obtížná - přestože vy sami nehnojíte chemicky, velmi těžko najdete místo, na něž by neprosakovaly nebo nebyly zaváty přípravky používané vašimi sousedy - i když i takovou farmu jsme například v podhůří Šumavy objevili.

Místní produkty jsou ekologické - farmář se nemusí uchylovat k extrémním prostředkům, aby zajistil dobrý vzhled a alespoň povrchní kvalitu potravin i při dlouhém skladování či transportu přes půlku světa. Nezatěžujeme si životní prostředí zplodinami z dopravy tam a zase sem, nezvyšujeme takzvané food miles - což je údaj o počtu kilometrů, jež potravina urazila, než se dostala na náš stůl. Moc se nám líbí i názor uváděný na stránkách Sklizeno: "Jenom to, že budou lokální pěstitelé úspěšní, je udrží na jejich polích a pastvinách, a mohou tak zajistit, že se charakter krajiny nezmění. Jenom tak se z polí nestanou zastavěné plochy a lesy zůstanou na svých místech. Nákupem lokální produktů si vlastně kupujete svůj výhled, kupujete si krajinu, kterou máte rádi a kterou chcete ukázat svým dětem."

LOKÁLNÍ-ČERSTVÉ-SEZÓNNÍ?

Otázka místních potravin se úzce pojí a vzájemně proplétá s požadavky na jejich sezónnost a čerstvost. Nakoupíme-li si například rajčata v září, můžou pocházet od českých producentů, zatímco v lednu je to více než nepravděpodobné.

Lokální suroviny jsou přirozeně čerstvé, zvlášť při nákupech ze dvora vám je výrobce obvykle trhá na počkání, což ovlivní jejich chuť, vůni a díky tomu, že jsou konzumovány v optimální zralosti, vykazují vysoký obsah živin, vitamínů a minerálních látek. Nic se ovšem nesmí přehánět a vždy dáváme přednost kvalitě před deklarovanou "lokálností". Naštěstí opravdu máme z čeho vybírat. Není nutné farmy objíždět - i když to bývají velmi příjemná a obohacující setkání. Místní produkty nabízí dobře fungující síť farmářských trhů, v obchodech se zdravou výživou si můžeme objednat zeleninové "bedýnky", k jejichž odběru se lze registrovat také přes internet.


LOKÁLNÍ-EKONOMICKÉ?

Lokální potraviny jsou pro nás často levnější - neplatíme navíc za dopravu a chemické ošetření. Tento argument má úzkou spojitost s ohledy uváděnými v souvislosti s ekologickými aspekty výhod místních produktů. Jeho platnost ovšem často zpochybní neuvěřitelně levná nabídka různých řetězců supermarketů, které na lokálnost (a bohužel ani skutečnou kvalitu) neberou žádný ohled. Asi nejlevnější ovšem bude pěstovat si zeleninu sami, i kdyby to měla být jen rajčata v truhlíku na balkóně. A i když vám čas strávený v zahradě nikdo nezaplatí, penězi vyvážit nejdou ani pocity radosti z této práce, kontaktu s půdou, pobytu na čerstvém vzduchu, přirozeného tělesného pohybu bez nutnosti navštěvovat různé posilovny a fitness centra a možnosti zkoušet, experimentovat a tvořit jedním z nejpřirozenějších a nejjednodušších způsobů vůbec.

LOKÁLNÍ-KOMUNITNÍ-NAŠE?

Používáním místních produktů se toho mimovolně hodně naučíme o místě, kde žijeme, tradicích našich předků, svém životním prostoru i klimatickém pásmu. Postupně pocítíme větší souznění se svou zemí a přírodními cykly - už nás na jahody v lednu nikdo nevyšle. Fakt, že máme čtyři roční období, nás samozřejmě nepřekvapí, ale postupně jsme poněkud začali zapomínat, že zima je dobou odpočinku a útlumu vegetativních procesů a vegetační období tedy máme jen tři s jarní, letní a podzimní sklizní.

Nákupem místních surovin podporujeme domácí výrobce. I toto je cesta, jak projevit své ocenění všem, kdo se o svou zemi starají, umí vypěstovat kvalitní produkty a vydělat si tak peníze. Je důležité, aby se naše peníze na venkov vracely a umožnily tak těm odvážným, kteří navazují na tradice a šikovnost našich předků, v jejich práci pokračovat. Nákupem od lokálních producentů podporujeme i ekonomiku regionu, ve kterém žijeme a pomáháme zachovat jeho přírodní bohatství. V prosperujícím regionu se lépe žije i nám.

Zaměříme-li se na místní produkci, začneme přirozeně navazovat vztahy s lidmi podobných zájmů - od výrobců přes prodejce až po podobně "postižené" spotřebitele. Vrátíme se k tradičním a přirozeně lidským způsobům spolupráce, komunikace, vytváříme místní komunity a získáváme pocit sounáležitosti, pocit, že někam patříme. Neméně důležitá je možnost přímého i nepřímého ovlivnění kvality produkce, způsobů chovu, použitých prostředků, technologií a postupů při sklizni či skladování a podobně. V osobním kontaktu si mnohé vyjasníme, přátelskou formou sdělíme své názory a požadavky a ověříme si snadněji, nakolik jsou údaje o výrobku pravdivé či přesné.


A CO NA TO NAŠE TĚLO?

Vaříme-li z lokálních produktů, dostává náš organizmus potřebnou energii v odpovídající kvalitě a nejpřirozenější možné formě. Tělo je mnohem lépe připravené na potraviny, které jsou pěstovány v jeho přirozeném prostředí. Je zvyklé na látky, které se v jeho okolí vyskytují a na potravu, kterou jeho předkové konzumují již celá staletí. Jinak řečeno se svému okolí evolučně přizpůsobilo. Veškerou svou činností - zejména prací s půdou, pobytem na zahradě či pohybem ve volné přírodě - také zemi informujeme o stupni svého vývoje a podobě svých potřeb. Ona nám oplátkou dává to, co je pro nás nejvhodnější. Lokální potraviny jsou tedy pro tělo tou nejzdravější cestou stravování.

Je samozřejmě jasné, že pro nás naše geografické rodiště představuje i jistý typ omezení. V prostředí moderní civilizace a při současném stavu kvality půdy, na níž své potraviny pěstujeme, je proto občas nezbytné uchýlit se o pomoc k dalším zdrojům. Musíme-li však používat potraviny odjinud, soustředíme se zejména na jejich kvalitu, zařazujeme je pouze jako doplněk v malém množství a to takové, k nimž se u nás nenajde žádný ekvivalent, a dáváme přednost surovinám ze stejného klimatického pásma. Dobrým příkladem mohou být mořské řasy dovážené z Japonska, čínské byliny nebo tak zvané super potraviny z amazonských džunglí.

Je naším přáním, aby postupná změna v myšlení a preferencích spotřebitelů a společné úsilí všech, komu záleží na kvalitě jejich stravy, zdraví jejich nejbližších, kvalitě života v jejich zemi, životním prostředí na celé planetě a budoucnosti lidí i ostatních forem života vůbec, přinutila ke změně politiky prodeje a způsobu práce také různé řetězce obchodů, velké supermarkety a jejich dodavatele.

Všichni si přece přejeme, aby i náš místní trh byl super!