Proč vybírat sezónní potraviny

Autor: Eva Leňová

Náznaky zájmu o zdravou výživu se v západním světě objevují zhruba od sedmdesátých let. K prvním průkopníkům změněného vztahu k jídlu a životnímu stylu vůbec patřilo rodící se makrobiotické hnutí. A právě makrobiotika se krom jiného zmiňuje o zdravotních výhodách sezónních potravin, nutnosti souznění s ročními cykly a sezónních změnách v kuchyni i na talíři. Jídlo totiž přímo ovlivňuje naše zdraví, psychickou rovnováhu a pocity štěstí.


Jak na nás jednotlivé potraviny působí, zjistíme snadno sami, stačí se jen trošku zamyslet a pozorovat, jak se cítíme. Není nijak obtížné všimnout si, že v zimě potřebujeme více tepla, nemáme až tak velkou potřebu pohybu, zato si rádi víc poležíme. V létě se naopak nic nevyrovná příjemnému schlazení někde v rybníku nebo aspoň na koupališti, domů se nám nechce ani pozdě večer a často nemáme zas tak velkou chuť k jídlu, zato příjem tekutin se nám podstatně zvýší. Také určité nemoci a zdravotní komplikace se v určitém období vyskytují častěji. Existenci biorytmů a důležitost sezónních vlivů na zdraví člověka uznává i současná lékařská věda.

Poznáme-li, jak se v různá roční období liší naše potřeby, stačí malý krůček k tomu, abychom si uvědomili, že by bylo dobré také trošku jinak jíst. Východní systém pěti prvků přiřazuje každému z nich také jedno roční období, barvu, chuť, orgán, způsob přípravy potravin i jejich teplotní působení na lidský organismus. Může nám tak sloužit jako určité vodítko ve snaze najít potraviny vhodné pro danou roční dobu. Velmi rychle objevíme, že se nemusíme snažit nějak uměle "natlačit" nějakou potravinu k určitému prvku. Naopak, prvek určitého ročního období jen výstižně charakterizuje plodiny, které jsou v danou dobu nejběžnější, na vrcholu svého vegetačního období a které se v tomto období také přirozeně jedly. Jaro tak například charakterizuje barva zelená a chuť kyselá, nejvyšší aktivitu vykazují orgány játra a žlučník. Zelenou se nám hlásí také příroda všude kolem nás a na jarní únavu nám maminky i babičky odedávna doporučují vitamín C, který je přirozeně kyselé chuti.

ZPÁTKY NA STROMY A KE ZDRAVÉMU ROZUMU

Tady se ovšem dostáváme k bodu, kdy je třeba zapojit zdravý selský rozum a tradiční moudrost, protože kyselý citron ani pomeranč nám ve skutečnosti odpovídající množství vitamínu C, které by naše tělo dokázalo strávit a správně použít, nedodají. Mnohem lépe nám poslouží kysané zelí - vědecké výzkumy dávno prokázaly, že má ve skutečnosti mnohem vyšší obsah vitamínu C než výše jmenované citrusové plody. "Náhodou" je také přirozeně barvy zelené.

Podíváme-li se do minulosti, co se v danou dobu tradičně jedlo, dostane se nám mnohého poučení i dobré inspirace. V našich zemích se v zimě jedlo přirozeně více masa, v létě více zeleniny. Hlavním důvodem byly asi nedostatečné možnosti konzervace potravin, ale zároveň jím mohla být i větší citlivost lidí na okolní přírodu. I naši předkové si uměli nasušit či zavařit ovoce na zimu, je však jasné, že ho v té době jedli méně. Zato sušené luštěniny a obiloviny jsou trvanlivé, poskytují velmi kvalitní výživné látky a dodají dostatek energie i tepla tělu, které musí přečkat nízké zimní teploty. Nejlépe se pak potrava uchovávala v živé formě - první větší zabíječky probíhaly až kolem Vánoc, i když Martinské husy se jedly o měsíc dřív. Maso se nejlépe skladovalo v zimě, za přirozeně nízkých teplot, s jarem se zase zvyšovala spotřeba mléka sýrů, vajec, jak se dobytek vyháněl zpět na pastvu, více dojil a slepice více nesly.

Lidský organizmus a tudíž i náš zažívací systém se vyvíjely miliony let a výrazná změna složení stravy, k níž došlo v průběhu posledních 60 let díky rozvoji potravinářského průmyslu a nových metod skladování, je na něj příliš rychlá. Chceme-li být zdraví, musíme respektovat i stav evoluce člověka a jeho životního prostředí.

NENÍ TO JEN O NAŠICH TĚLECH

Péče o životní prostředí a ekologie patří k dalším tématům, která nás denně provází. Používání sezónních potravin je ekologické. Sezónní je to, co v daném ročním období přirozeně dozrává, nejhojněji se vyskytuje a zároveň je nejběžněji dostupné. Plody dané sezóny jsou nejchutnější, neztrácí na kvalitě skladováním, umělým dozráváním ani dopravou přes půl světa. Z tohoto úhlu pohledu jsou sezónní potraviny také ekonomicky výhodné - čeho se právě nabízí nejvíce, bývá běžně nejlevnější.

Používání sezónních potravin znamená zároveň podporu domácího zemědělství, eko a bio farmářů a místních pěstitelů a chovatelů. Sezónní potraviny neznamenají vždy místní, místní jsou zato vždy sezónní. Nákup na různých trzích či ze dvora nás také přivádí do bezprostředního kontaktu s druhými lidmi, znovu nás učí běžné lidské komunikaci, ocenění práce druhého a přináší radost z teplých lidských setkání a sdílení společných zájmů, názorů i výměny zkušeností.


RŮZNORODOST A INDIVIDUALITA

Mnoho lidí si ani neuvědomuje, jakou různorodostí oplývají plody dozrávající u nás třeba na podzim nebo v zimě. Nehovoříme totiž jen o sezónním ovoci a zelenině, používáme i houby, květiny, byliny, bobuloviny, oříšky a semínka. Plody sklízené v době své zralosti mají nejvíce živin, minerálů, vitamínů a antioxidantů. Pěstování sezónních místních potravin zachovává biodiverzitu a napomáhá udržení dobré kvality půdy. Sezónní plody si také mnohem snadněji vypěstujeme na vlastní zahrádce a práce na zahradě nás vrací zpět k pocitu sounáležitosti s přírodou a celistvostí projevů života na Zemi. Učíme se znovu chápat životní koloběh, kterému dnešní městský člověk již pomalu přestává rozumět.

I když se však naučíme, že nám například hořká chuť, která je typickou chutí léta, pomáhá trávit a podporuje hubnutí, posiluje orgán srdce, které je v létě nejvíce přetěžováno - např. horkem, pohybem, musíme vždy samozřejmě zohlednit také místo a klima, kde žijeme, vlastní životní styl (přetěžování stresem, pobyt v klimatizovaných místnostech), svůj zdravotní stav, věk, pohlaví a celkové fyzické i psychické tendence, tak zvanou konstituci. Dá nám to trochu námahy s přemýšlením, zároveň se však naučíme žít v souladu se sebou sama, a to je v dnešní době obzvlášť důležité. Poznat sám sebe znamená nepodceňovat se, ale neklást na sebe ani přehnané nároky. Ne každý se může stát ředitelem velké firmy nebo olympionikem - i kdyby to od něj jeho okolí (nebo on sám) očekávalo. Ale každý se může stát spokojeným člověkem, který je plnohodnotnou a důležitou součástí celku. I k tomuto poznání můžeme dojít pomocí stravy a nauky o sezónních potravinách.

Navzdory všem složitým filosofickým, ekologickým i ekonomickým úvahám je používání sezónních potravin velmi jednoduché. Jíme to, co je pro danou dobu v místě, kde žijeme typické, co u nás běžně roste a co tradičně vařily naše moudré babičky. Na jaře, kdy vše raší, zelená se a rozkvétá spíše křehké listové zeleniny, do salátů přidáváme divoké zeleniny a bylinky - vzpomeňte si na typickou velikonoční nádivku a kopřivový nebo pravý špenát! V létě lehká jídla, která nás ochlazují, více ovoce, než v jiné roční doby, letní zeleninu a bylinky, například mátu. Na podzim plody z podzimní sklizně a přidáme více hřejivého koření. V zimě hlavně jídla, co nás zahřejí, což jsou obecně řečeno plodiny, které rostou déle a které vaříme déle. Jíme více živočišných potravin, kořenové zeleniny, přidáme oříšky a semínka. Nikdy nezapomínáme na rozmanitost, chutnost a necháme se vést vlastní fantazií a přírodou. Široké spektrum sezónních potravin v naší každodenní stravě krom toho zvýší pravděpodobnost, že organismu dodáme veškeré živiny, které potřebuje. Stane-li se strava naším lékem, nestaneme se my nikdy závislými na lécích chemických a navíc si velmi pravděpodobně prodloužíme život.

Hlavním důvodem, proč se začaly prosazovat sezónní potraviny, bylo, aby jídlo lépe chutnalo. A nejlépe chutná jídlo uvařené s láskou pro ty, které máme rádi. Dobrou cestou, jak si ověřit význam potravin odpovídajících dané roční době tudíž je, začít z nich vařit. Objevíme tajemství potravin, rozmanité možnosti jejich kombinací, lahodnou chuť a strávíme více času s rodinou a přáteli u doma připraveného jídla. Taková změna přístupu ke stravě přináší spokojenost každému a spokojenost je nakažlivá. Přejeme vám, aby vám používání sezónních surovin přineslo dlouhý a spokojený život.